Vypěstujte si vlastní chřest

Chřest  je trvalka a tak se nemusí každý rok znovu vysévat, předpěstovávat, protrhávat… Na dobře připraveném záhonu roste až dvacet let a z každé rostliny se během chřestové sezony sklidí přibližně půl kilogramu výhonků. Chřestová sezona většinou začíná v polovině dubna a končí v půlce června, může ji ale samozřejmě ovlivnit počasí. Od poloviny června se výhonky už nesklízejí, ale nechávají se vyrůst, aby rostliny nabraly sílu pro další období.

Pokud se rozhodnete pro soukromé pěstování chřestu, měli by jste si také uvědomit, že pro něj budete muset připravit skutečně kvalitní záhon a že první sklizeň vás čeká až za tři roky!

Záhon pro pěstování chřestu

Chřest se pěstuje 15 až 20 let na jednom místě a tak je potřeba výběru místa i přípravě záhonu věnovat velkou pozornost.

Místo se záhonem pro pěstování chřestu by mělo ideálně být na slunci a chráněné před studeným větrem a chladem. Nejlepší půda je lehká, propustná, hlinitopísčitá, důkladně promíchaná s kompostem.

Ve směru sever – jih vyhloubíte přibližně 40 centimetrů hluboké a 50 centimetrů široké příkopy. Do nich rozložíte vrstvu kompostu nebo hnoje, kterou přikryjete částí zeminy, na ní se přidá další vrstva kompostu a ta je zakryje konečnou vrstvou zeminy maximálně 10 centimetrů pod okraj.

Chřest se vysazuje na jaře. V průběhu podzimu před výsadbou je záhon nutné důkladně přerýt – odborně rigolovat - do hloubky alespoň 50 centimetrů. Vápněním se upraví půdní reakce na 6 až 6,5 pH.

Výběr chřestu a sadby

Před výsadbou se musíte rozhodnout pro bílý nebo zelený chřest.

Bílý chřest má jemnější chuť, zelený je mírně nahořklý a chuťově výraznější, jednodušší je příprava před konzumací i pěstování.

Bílý chřest je při pěstování potřeba na záhonu přikrýt černou netkanou fólií, pod kterou rostliny ztrácejí chlorofyl a získají bílou barvu. Zelený chřest se pěstuje v podstatě stejně, rostliny se ale pouze přihrnují půdou. Výhonky necháte růst nad zem a světlezelené  postupně odřezáváte. Svěže zelený chřest je možné získat i z bílého – po odstranění fólie před sklizní ho necháte několik hodin na světle zezelenat. Chřest je pak jemnější a bohatší o chlorofyl.  

V České republice se nejvíce pěstuje odrůda chřestu Ivančický, méně německý Ruhm von Braunschweig nebo francouzský d´Argenteuil Hativ, oblíbené jsou i odrůdy zeleného chřestu Spagavia Lucullus a Marry green.

Příprava sadby ze semínek je poměrně náročná. Semena se vysévají do truhlíků nebo do pařeniště. Před výsevem se na 1 až 2 dny dávají do vody, pak vzejdou při ideální teplotě 22° Celsia a po 6 týdnech se rostlinky přepichují do vzdálenosti přibližně 10 centimetrů od sebe. Rostliny se pěstují celé léto, aby měly důkladný kořenový systém. V průběhu růstu se musí důkladně hnojit a pečlivě zalévat. Pečlivě vybrané silné tzv. samčí sazenice s pěti až šesti očky se na připravený záhon vysazují až další rok.

Pro výsadbu už ale v současnosti můžete koupit kvalitní sazenice za poměrně rozumné ceny. Vzhledem k času a námaze s přípravou sadby ze semínek a s ohledem na dlouhou dobu, po kterou chřest poroste, je koupě sazenic jednoznačně výhodnější.

Výsadba a pěstování chřestu

Sklizně vlastního chřestu se dočkáte až v třetím roce pěstování. První i druhý rok jsou věnovány především vysazení a zesílení rostlin…

První rok je věnován výsadbě a především zesílení rostlin. Chřest se vysazuje v březnu až dubnu. Jednoleté samčí sazenice vysadíte alespoň 30 centimetrů od sebe, kořeny rozložíte do stran a krčky sazenic zahrnete 5 centimetry kompostní zeminy, která se mírně přitlačí. Sazenice pak musíte průběžně zalévat a okopávat, ze záhonu se také odstraňuje plevel. Při okopávání hlínu postupně přihrnujte ke krčkům. Během vegetační sezóny chřest hnojíme 1 x za 3 týdny tekutým hnojivem s dusíkem, hořčíkem a sírou. Na rostlinách vyraší zelené výhonky, které necháte růst až do podzimu. Pak rostliny na dobu vegetačního klidu v říjnu uschnou. Výhonky z nich u země odříznete a rostliny zahrnete zeminou, do které přidáte kompost.

Druhý rok pěstování chřestu je v podstatě podobný prvnímu. Na jaře přidáme prosetý kompost a k rostlinám ho společně se zeminou přihrneme do výšky až 30 centimetrů a šířky přibližně 40 centimetrů. Pak chřest opět okopáváme a pečlivě zaléváme, odstraňování plevele by mělo být už samozřejmostí. I v tomto roce chřest během vegetačního období stejně jako na začátku pěstování přihnojujeme. Zelené výhonky opět necháte růst, na podzim je z uschlých rostlin uříznete a chřest na záhonech zahrneme zeminou s kompostem.

Třetí rok už sklidíte a ochutnáte vlastní chřest. V polovině března nahrnete na rostliny půdu do šířky a výšky 50 centimetrů a na vrcholku ji mírně přitlačíte. Pokud pěstujete bílý chřest, přikryjete záhony černou netkanou fólií. Přibližně koncem dubna se povrch půdy nebo fólie začnou nadzvedávat. Fólii odkryjete, odhrnete zeminu a výhonky – tzv. fazochy -  o délce 25 až 30 centimetrů nad sazenicí odříznete. Na odřezávání se prodávají speciální dlouhé nože. Pak se půda opět přihrne, u bílého chřestu ještě opět přikryje fólií. Rostliny samozřejmě průběžně zaléváme a záhon zbavujeme plevele.   

Chřest roste poměrně rychle, za den přibližně 15 centimetrů. První sklizeň se provádí v období duben až květen několikrát za sebou. Od června už výhonky neodřezávejte, protože je potřeba nechat rostlinu zesílit aby mohla plodit i v dalších letech. I v této době je ale nutné o chřest dále pečovat - zalévat ho, přihnojovat, okopávat, odstraňovat plevel… Na podzim budou kořeny dlouhé až dva metry. Když rostliny uschnout, výhonky opět odříznete a chřest zahrnete zeminou s přidaným kompostem.

Škůdci a rizika při pěstování chřestu

Podobně jako při pěstování ostatní zeleniny jsou i u chřestu určitá rizika neúspěchu a také přirození škůdci.

Největším nepřítelem chřestu je Chřestovníček obecný nebo také Chřestovníček dvanáctitečný. Chřestovníček obecný měří je 5 až 6 milimetrů, tělo je černé, červeně lemované černé tělo se šesti světlými tečkami odděluje od hlavičky poměrně mohutný červený krk. Má každý rok dvě generace a v případě přemnožení může především na jaře při rašení chřestu napáchat značné škody, když nalepí svoje vajíčka na jehlicové listy chřestu.  

V méně propustných půdách může růst a kvalitu chřestu významně ovlivnit hniloba kořenů. To je jeden z podstatných důvodů, proč musíte věnovat velkou pozornost už přípravě záhonu. Důležité je i samotné zalévání, příliš mnoho vody chřestu podobně jako většině zeleniny nesvědčí.

Pokud chcete mít vlastní chřest, musíte mu věnovat určitý čas a námahu. Pěstování chřestu je ale vzhledem k jeho cenám ekonomicky poměrně výhodné a čekání na první sklizeň se vyplatí...